Zámky

Téměř v každé vesnici hlučínského regionu stávala ve středověkuw tvrz či jiné opevněné
šlechtické sídlo. Řada jich nejpozději za třicetileté války zanikla. Zbytek se rozvinul v renesanční a barokní zámky. Zatímco Bolatice vděčí za postavení zámku cisterciáckým
mnichům z Velehradu, v ostatních vesnicích projevily svůj vliv nejrůznější šlechtické rody.
Na řadě míst se setkáváme s pány z Kravař, které pak vystřídali Bruntálští z Vrbna, Gašínové
nebo Mošovští z Moravičína. V 17. století se v regionu usadili Lichnovští z Voštic, o dvě století později přišli Rothschildové. Tyto dva rody zde vybudovaly rozsáhlé domény sestávající z řady vesnic, lesních celků a polí. V návaznosti na držbu vícera zámeckých objektů jedním majitelem ztratily některé zámky v 19. století svou rezidenční funkci a proměnily se v sídlo správy panství.

Zámek Hlučín

Budova zámku vznikla ze staršího středověkého hradu, který zde s jistotou stál již v roce  1439.  V průběhu 16. století prošel zámek stavebními úpravami, které mu vtiskly víceméně současnou podobu. Barokní křídlo bylo v 19. století strženo, což vrátilo zámku jeho dřívější rozsah i vzhled. Zámek dříve sloužil jako rezidenční sídlo vrchnosti, ale od konce 18. století zaujal úlohu správního a hospodářského centra panství rodiny Rothschildů. Od roku 1960 až do závěru století sídlilo na zámku střední odborné učiliště. V současnosti zámek slouží plně potřebám široké veřejnosti. Své služby zde poskytuje informační centrum, městská knihovna, základní umělecká škola a Muzeum Hlučínska.

Zámek Kravaře

Zámek patří mezi nejvýznamnější a nejcennější památky v Moravskoslezském kraji. První  zmínka o vsi a tvrzi pochází již ze 13. století, kdy náležely Kravaře staročeskému rodu Benešoviců. Jedna z rodových větví se pak po Kravařích začala nazývat a do českých dějin se v průběhu věků zapsal nejeden příslušník tohoto rodu. Od roku 1630 vlastnil panství polský šlechtic, proslulý alchymista a lékař Michal Sendivoj ze Skorska. Jeho dcera pak odkázala zámek svému choti Jakubovi z Eichendorffu. Tento rod držel Kravaře až do roku 1782 a zasadil se o barokní přestavbu zámku. Budovu s arkádovým dvorem doplňuje v zadní části zámku oválná kaple, která je dnes jediným zachovaným interiérem poté, co zámek v roce 1937 vyhořel. Kapli zasvěcenou archandělu Michaelovi zdobí bohatá iluzivní výmalba a vévodí jí vrcholně barokní oltář.

Prostor před zámkem vyplňuje geometricky souměrný francouzský park, na něj navazuje krajinářský anglický park o rozloze 21 hektarů s rybníky, potůčky a romantickými průhledy na zámeckou budovu. Založen byl na místě původního lužního lesa již v době barokní přestavby v 18. století. Jeho větší část v současnosti slouží jako golfové hřiště s osmnácti jamkami. Roste zde téměř sto forem dřevin a keřů, z nichž některé vzácné exempláře dosahují stáří přes 200 let.

Zaujme vstupní lipová alej, staletá dubová alej podél strouhy a největší exemplář žlutolistého dubu letního nebo torzo ořešáku černého, který byl největším v českých zemích.

V parku rostou vzácné a cizokrajné dřeviny bělas viržinský, šácholan Soulangův, ruj vlasatá, korkovník amurský, zmarličník japonský, dřezovec trojtrnný, katalpa trubačovitá a další.

Zámek Šilheřovice 

Zámek v Šilheřovicích byl vybudován na přelomu 18. a 19. století baronem Johannem Friedrichem Eichendorffem na místě starší tvrze. V roce 1844 se stal majitelem Šilheřovic vídeňský bankéř Salomon Mayer Rothschild, který na Ostravsku vlastnil vítkovické železárny a několik dolů. Významnou stopu zde však zanechal teprve jeho syn Anselm, jenž nechal zámek novobarokně přestavět, ale především v rekordním čase vybudoval skvostný anglický park. Do výstavby neváhal zapojit stovky dělníků ani kilogramy trhavin, jejichž pomocí byla hloubena umělá jezírka. Po parku je rozeseta řada dekorativních objektů a zajímavých staveb v anglickém cottage stylu. S hrozbou blížícího se nebezpečí Rothschildové v roce 1937 z Šilheřovic odešli a jejich majetek byl rok nato nacisty zkonfiskován. Za války sloužil zámek jako skladiště a provizorní vojenská nemocnice. 

Šilheřovický zámecký park o rozloze 98 hektarů patří k největším zámeckým parkům v České republice. Původně sloužil loveckým radovánkám a během nepřítomnosti aristokracie býval otevřen pro veřejnost. Nyní se v parku nachází golfové hřiště, které zde vzniklo v roce 1968 jako teprve třetí v republice a vůbec první na Moravě a ve Slezsku. Při pohledu ze zámecké terasy oslní vyvážená koncepce parku, kterému v hlavní ose vévodí Neptunova fontána. 

V centrální části se pak nachází lovecký zámeček s jezírkem. Při jižní hranici, otevřené branou směrem k Černému lesu, leží romantické Evelinino jezero. Zcela mimořádné jsou mohutné solitérní duby, buky a lípy rostoucí na nejrůznějších místech parku.

Park je pro svou neopakovatelnou atmosféru s oblibou využíván filmaři. 

Zámek Velké Hoštice 

Až do roku 1945 bylo možné ve Velkých Hošticích potkat hraběte Sprinzensteina, který obýval zdejší barokní zámek. Poté, co hrabě musel opustit republiku, připadl zámek státu a sloužil nejrůznějším veřejným účelům. V objektu zámku neexistují prohlídkové okruhy, neboť se nedochoval původní inventář. Za současnou podobu vděčí zámek hraběti Ignáci Dominikovi Chorinskému, který v polovině 18. století nechal přestavět celý areál v pozdně barokním slohu. Toto období lze považovat za éru největšího kulturního rozkvětu hoštického panství. Hrabě zde zřídil zámeckou kapelu a pořádal akademie a koncerty, na které se sjížděla šlechta z širokého okolí.
Zdejšímu zámeckému parku, založenému kolem roku 1768, vévodí mimořádná čtyřřadá lipová alej vedoucí v ose zámku do krajiny. Přírodní krajinářskou koncepci umocňuje mlýnský náhon, jezírko a přechod parku do lužního lesa.

Zámek Chuchelná

Chuchelná je bytostně spjata s rodinou Lichnovských, která zde s menší přestávkou působila od roku 1611 do roku 1945. Zdejší zámek vystřídal několik podob, od barokní, klasicistní až po historizující, které se dočkal v průběhu první světové války. Poslední přestavbu umožnil mohutný hospodářský rozmach, jenž nastal v souvislosti s textilní produkcí knížecí továrny pro armádu. Zámek tvoří dvě protilehlé budovy s mohutnou mansardovou střechou, neomítnutá kamenná věž a hospodářské budovy. V roce 1945 byl celý areál zestátněn a do zámeckých objektů se posléze nastěhoval rehabilitační ústav. Původní charakter zámku je dnes do značné míry převrstven moderními stavebními úpravami. V přilehlém parku, jehož nejstarší části mají původ v polovině 19. století, stojí za pozornost rozložitý buk lesní červený, jehož kmen má průměr 1,5 m.

Zámek Dolní Benešov

Dvoukřídlý zámek vznikl okolo roku 1500 na místě starší tvrze. Středověký původ dokládá dochovaný pozdně gotický sedlový portál, který se dnes nachází uvnitř budovy. Jedná se o jediný portál tohoto druhu na Hlučínsku. Zámek byl několikrát přestavěn a vystřídal řadu majitelů. Nejvýrazněji se zde podepsali páni z Drahotuš, Mošovští z Moravičína a Rothschildové. Za války se v areálu zámku nacházel internační tábor pro vysídlené Poláky. V současnosti je na zámku umístěn městský úřad a školní družina.

Zámek Bolatice 

Barokní zámek byl postaven v letech 1724-1748 s raně barokním kamenným portálem. V současné době je zámek po celkové rekonstrukci a stal se sídlem obecního úřadu.